Kapky deště...
15. 10. 2006
Stojím sama uprostřed ulice, nikdo se z okna nedívá,
slyším tu dýchat své vlastní plíce, už se stmívá.
Začíná pršet a já tu pořád stojím, přestávám přemýšlet,
snad něčeho se bojím.
Uklidňují mě děšťové kapky, které mi po tváří stékají,
s nimi se slané kapky míchají, obzor se mi mlží...
Myslím jen na slané kapky a polibek děště...